Chov a druhy

Velké druhy skákavek tvoří atraktivní skupinu pavouků, jejihž chov začíná získávat na celostvětové popularitě.

Pokud jste stejní nadšenci  s přáním poskytnout chovanci ty nejlepší podmínky, doporučuji si přečíst nejprve všechny předešlé kapitoly.

Terárium:

Polodopělcům a dospělům vytvoříme ubytování ve vyšších elementkách, alespoň 20cm na výšku. Optimálních podmínek docílíme částečné imitace přirozeného biotopu, které jsou jednotlivě rozepsány ke druhům.. Neměla by chybět  cirkulace vzduchu, nejlépe se spodní a stropní ventilací,  možnost napájení a dostatečná vlhkost. Té docílíme osazením živých rostlin nebo sukulentů, které navíc vytvoří přijemný prostor a poslouží i jako vhodná dekorace.

Potrava:

Skákavky jsou díky širokému arealu výskytu značně adaptabilní a zpravidla se velmi rychle zabydlují, zvídavě prozkoumávají okolí a za nedlouho začnou slíďit po potravě.

Ta by se měla skládat z rozmanité škály hmyzu jako jsou luční koníci, šváby, mouchy, kukly motýlů a pod. Téměř idelaní se naskytá možnost zakoupení larev  masařek, které lehce seženete v rybářských potřebách.

Velikost potravy volíme dle stadia chovanců. Mláďatum předkládáme malé druhy mušek octomilek (Drosophila), larvy švábů nebo např. chvostoskoky (Collembola).

Zcela nedoporučuji krmení cvrčky.  Jsou to přenašeči roztočů včetně parazitálních infekcí, díky noční aktivitě se mohou přes den skrývat a v noci skákavku ohrozit na životě okousáním.

 Obecně je lepší chovat v jednom teráriu pouze jeden exemplář. Zabráníme tak nežádoucím faktorům jako jsou soutěžení o potravu nebo teritoriální nároky a podobně.

Rozmnožování:

Základní body k udržení populace v chovu  můžeme rozdělit do čtyř fází:

a) souběžné  načasování  dospívání u obou pohlaví

b) následného období páření

c) tvorba snůšky

d) péče o mláďata

Protože samci v přirodě dospívají mnohem dříve než samice,  je vhodné se naučit včas rozpoznávat pohlavní dimorfismus. Samce umístníme do chladnějších prostor a naopak samicím poskytneme teploty vyšší s dostatečným přijmem potravy.

Nastolení a imitace vhodného období, které v přírodě  startuje začátkem jara. V zajetí postačí prodloužit intenzitu osvětlení alespoň na 10 hodin nepřetržitého světla. Denní teplota by neměla klesat pod 25°C.

Samice dospívají v průměru od 6 - 10 ti měsíců (dle druhu a oblasti výskytu) Samci od 5 - 7 měsíců.

Po dovršení dospělosti připouštíme samce vždy k adultním samicím, ty své teritorium značkují feromony a samec téměř okamžitě instinktivně reaguje předváděním druhově specifického tance, ve kterém exponují přední části končetin a makadel. Chelicery představují pro kopulující samice první vizuální kontakt. Občas se stává, že obě pohlaví o sebe nejeví zájem. Pro tento případ je vhodnější přidávat do teraria více samců, kteří se vzájemě předvádějí. Samice se přiblíží ke svému doupěti, kde dojde ke kopulaci se silnějším,  rychlejším a aktivnějším samcem. Proces můžeme několikrát opakovat.

K úspěšnému oplodnění vajíček  dochází zpravidla hned po prvním páření, které může trvat i několik hodin. Samice za nějaký čas ve svém doupěti vytvoří ovalný sploštělý váček, do kterého naklade přibližně 20 - 300 vajíček, počet se samozřejmě liší podle druhu a stáří samice.

Během svého aktivního života mohou naklást až čtyři snůšky.

První larvy se líhnou po 15 až 25 dnech a zůstávají v hnízdě do svého prvního svlékaní, kde je po celou dobu jejich vývoje samice střeží.

Juvenilním stadiím a odrostlejším mláďatům je zapotřebí poskytnout vyšší vlhkost. Po opuštění kokonu se uchylují do přízemní vegetace, kde je dostatečné množství drobné potravy a potřebné vlhkosti pro usnadnění exuviálních procesů.