Phidippus regius

Polodospělá samička
Polodospělá samička
Dospělá samička oranžové formy z oblasti Everglades
Dospělá samička oranžové formy z oblasti Everglades
Dospělý sameček populace z Apalachicoly
Dospělý sameček populace z Apalachicoly
Dospělá samička populace z Guadeloupe
Dospělá samička populace z Guadeloupe
Námluvy
Námluvy

Rod: Phiddipus (CL Koch, 1846)

Druh: Phidippus regius (CL Koch, 1846)

Synonyms: Salticus sagraeus (Lucas, 1857)

Attus miniatus (Peckham & Peckham, 1883)

Phidippus tullgreni (Wallace, 1950)

Český ekvivalent - Skákavka královská

Velikost: Samice dospívají ve velikosti 12 až 22mm v těle, v rozpětí končetin od 22 - 45mm. Adultní samci měří v průměru kolem 12 - 22mm. Podobně jako u jiných druhů pavouků, může být adultní velikost značně variabilní i na úrovni jedné populace. Skákavka královská patří mezi největší zástupce této čeledi. Velikost je navíc umocněná hustým ochlupením, což z ní dělá poměrně robustního pavouka.

Výskyt: Jihovýchod spojených států, Antil a na   Bahamách.

Popis: Pestrá škála vybarvení zejména u populací původem jihovýchodní Floridy a velkých Antil, kde převládají kontrastní barvy červená, oranžová a černá, naopak severní populace a západ Floridy - oblast Apalachicola kde převládá smolně černá s bílím ornamentem, šedá a bílá.

Během vývoje je na první pohled patrný sexuální dimorfismus a dichromatismus. . Obě pohlaví lze od sebe snadno rozlišit. Samci jsou od 1. instaru černí se vzorem bílých skvrn v kontrastu s bílými proužky na prvních párech končetin. Na zadečku tvoří bazální ornament ve tvaru trojúhelníku složený z dvojice oválných bílých skvrn, který jim zůstává po celou délku života. Podobně jako samci, mohou mít i samice černou hřbetní část těla. U některých populací může být v kombinaci s pokrytím bílých nepravidelných teček. U samic vykazuje základní podklad opravdu širokou škálu vybarvení od šedé, černé s ornamenty, světle hnědé, hnědé, oranžové, nebo také v kombinaci některých z výše uvedených barev. Chelicery jsou rozšířené a na první pohled pestře vybarvené, nejčastěji však v duhovém odstínu nebo také v kombinaci zelené-modré a fialové. Může také převládat buď zelená, nebo červenofialová.

Rozmnožování: Pohlavní dospělosti dosahují v průměru od 6 měsíců do 8 měsíců. Aktivní sexuální nebo reprodukční zralost trvá u samic přibližně dalších 9 měsíců až 1 rok.
Samci dozrávají od 5 do 7 měsíců. Průměrná reprodukčí schopnost pak přibližně 2 -5 měsíců. Svoji sexualitou se skákavky projevují již jako mláďata. Juvenilní samci i samice často imitují sexuální námluvy už v 3. instaru. Nejspíše se tak chrání před ulovením a následným pozřením od svých starších příbuzných, kteří jsou zmateni milostnými návrhy a změní strategii od lovu kořisti (Edwards, 1979). K úspěšné kopulaci však dochází až po dosažení pohlavní dospělosti. Obě pohlaví mají na první pohled patrný pohlavní dimorfismus. Dospělí samci si předem zajišťují úspěšnou kopulaci a přenesením vlastních genů vyhledáváním subadultních samic. Vybudují si úkryt v jejich bezprostřední blízkosti, nebo spolu sdílí společnou domácnost. Dále zde vyčkávají, až samice pohlavně dospějí (Edkowards,1979).

Samci při námluvách předvádí specifický tanec, ve kterém exponují přední části končetin a makadel (Edwards 1975). Chelicery představují pro kopulující samice, díky své druhové pestrosti v rámci geografického rozšíření, první vizuální kontakt. V přírodě se skákavky královské páří začátkem jara a na podzim. V chovných podmínkách můžeme reprodukční období nastolit prakticky kdykoliv. Postačí prodloužit denní intenzitu osvětlení alespoň na 10 hodin nepřetržitého světla. Denní teplota by neměla klesat pod 25°C. Občas se stává, že obě pohlaví o sebe nejeví zájem, proto k samicím přidávám více samců najednou. I když dochází mezi samci k vzájemné  rivalitě, lépe se  stimulují a zvyšuje se tak procento úspěšné kopulace.

Biotop: Arborikolní druh. Semiaridní kulturní krajiny, střední pásma borového porostu, keře a křoviny, kde si staví pod kůrou nebo ve štěrbinách zámotky v podobě pavučinových punčošek. Juvenilní stadia se v prvních fázích zdržují ve vegetaci, kde je dostatek drobné potravy a vlhkost.

Terárium: Dospělým skákavkám vytvoříme ubytování ve vyšších elementkách, alespoň 20cm na výšku. Neměla by chybět dostatečná cirkulace vzduchu nejlépe se spodní a stropní ventilací. Optimálních podmínek docílíme výzdobou živé, popínavé rostliny, pro udržení vlhkosti a tvorby úkrytů. Pavouci se zpravidla velmi rychle zabydlují a zvídavě prozkoumávají okolí. Obecně je lepší chovat v jednom teráriu pouze jeden exemplář. Zabráníme tak nežádoucím faktorům jako je soutěžení o potravu, souboje o partnera a teritorialní nároky.

Mláďatům postačí menší plastová nádoba nebo kelímek, který alespoň 1x týdně mírně vlhčíme.

Teplota: 24 - 27C, noční poklesy neškodí.

Potrava: drobný hmyz, octomilky, larvy švábů, ale také housenky, nebo larvy masařek a pod.

Nedoporučuji moučné červy nebo cvrčky. Jsou častým zdrojem parazitů a roztočů.  Jelikož se jedná o noční tvory, přes den se skrývají a v noci mohou skákavky ohrozit na životě.

Po nasycení se uchylují zpět do svých úkrytů nebo se s oblibou vyhřívají.

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky